Literatura

Zpoza skříně vylezl ohromný pavouk, podíval se na mě, otřásl se hnusem a zase zalezl. (str. 44)

Citace odpuzující i vzbuzující zvědavost, shrnující pocity čtenáře prokousávajícího se novelou... kdykoli, jen ne před spaním.

„Ta bohémka, chaotička, ta Češka...“ (str. 9)

Čtyřicátnice Hana se vrací po letech života v zahraničí se seznamem v ruce. Soupis jmen lidí, kteří ji obklopovali v mládí, tvoří osu příběhu, ve kterém se prolínají časové roviny let osmdesátých a devadesátých s rokem 2008. A kterému udává tempo postava nehmotná, téměř zástupná: jaderná elektrárna Temelín.

Kniha, která mezi Murakamiho čtenáři vyvolala nevoli. Zcela hloupě, podotýkám.

Žena středního věku snažící se osvětlit záhadu vlastní minulosti. To je ve stručnosti Dora Idesová. Během místy až detektivního pátrání se vrací do dětství a mládí, stráveného v horách Bílých Karpat s tetou bohyní - ženou, která zdědila po generace předávanou schopnost cítění niterné intuice, znalost bylin, čarovných rituálů a promlouvání s Bohem.