Filosofie - 2. kapitola - Přírodní filosofové aneb Čtyři živly

Období kolem roku 600 před naším letopočtem je možné považovat za čas, kdy mýtus jakožto výklad vzniku světa přestává člověku stačit. Začíná cesta od mýtického způsobu myšlení k uvažování, které je založené na rozumu a zkušenosti.

Přírodním filosofům se také říká filosofové předsokratovští. Působili před tím, než vývoj přemýšlení o světě ovlivnil Sokrates, který žil v letech 470 až 399 př. n. l. Zabývali se vznikem a původem všeho, co obklopuje lidskou bytost. Zjednodušeně můžeme říci, že za vším viděli takzvanou pralátku. Jakousi prvotní matérii, ze které pocházejí a utvářejí se 'věci, květiny, zvířátka a lidé'. Řečeno s Nezvalem.

Jak už to v historii chodí, na místech, kde se protínaly obchodní trasy a kde byl tím pádem čilý společenský ruch, vznikalo ideální myšlenkové podhoubí. Lidé měli možnost poznávat zvyky cizích kultur a jejich dovednosti. Jedna taková křižovatka národů se stala kolébkou antické filosofie - starověký Milét ležící v dnešním západním Turecku. Milét byl v období kolem roku 600 př. n. l. největším řeckým městem. Byl domovem třech významných filosofů.

Thalés z Milétu považoval za pralátku tekutinu - vodu. Země podle něj plave na vodě. Zdá se to zvláštní? Thalés pečlivě pozoroval věci kolem sebe a viděl, že výživa člověka, zvířete nebo rostliny je vlhká nebo z vlhka vzniká. Ani chléb neupečeme bez vody.

Anaximenés z Milétu zastával odlišný názor: země, voda a oheň vznikly ze vzduchu.

Jediný milétský filosof Anaximandros se přírodní filosofii vymyká v tom, že pralátku nepovažuje za hmatatelnou nebo očima spatřitelnou. Vše kolem nás sice je utvořeno čtyřmi živly - ohněm, vodou, vzduchem a zemí. Ale Anaximandros chápe, že čtyři živly nevznikají jen tak; 'něco' musí stát před nimi - cosi neomezené, nekonečné a bez schopnosti zániku, tzv. bezmezno. Z tohoto bezmezna (řecky apeiron) vznikají cyklické změny tepla a chladu, které umožňují vznik čtyř živlů.

Pokud máte pocit, že předcházející odstavec může sloužit za zářný příklad, proč filosofii nikdy neporozumíte, zadržte. V této chvíli se totiž stáváte filosofy Vy sami. Pochopili jste, že na otázku vzniku světa není jednoduchá odpověď. Neboť ta odpověď skládá se z nesčetných podotázek. Ostatně stačí zvednout hlavu vzhůru a snažit se prohlédnout mrak. A to, co je za ním. Ale i to, co je ještě dále, až tam, kde... Kde vlastně co?

U Anaximandra ještě chvíli zůstaneme. Bývá nazýván Darwinem starověku. Příště si povíme proč.

Bibliografie:

GAARDER, Jostein: Sofiin svět. Praha : Albatros, 2006.
UBALDO, Nicola: Obrazové dějiny filosofie. Praha : Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2006.
WEISCHEDEL, Wilhelm: Zadní schodiště filosofie. Olomouc : Votobia, 1995.