Filosofie - 2. kapitola - Přírodní filosofové aneb Čtyři živly

Takhle si představuje 4 živly  rumunský výtvarník Florin Ion Irimita. S pomocí Billa Gatese.
9.12.2013 | zkouknuto: 10941x | komentářů: 0

Období kolem roku 600 před naším letopočtem je možné považovat za čas, kdy mýtus jakožto výklad vzniku světa přestává člověku stačit. Začíná cesta od mýtického způsobu myšlení k uvažování, které je založené na rozumu a zkušenosti.


Přírodním filosofům se také říká filosofové předsokratovští. Působili před tím, než vývoj přemýšlení o světě ovlivnil Sokrates, který žil v letech 470 až 399 př. n. l. Zabývali se vznikem a původem všeho, co obklopuje lidskou bytost. Zjednodušeně můžeme říci, že za vším viděli takzvanou pralátku. Jakousi prvotní matérii, ze které pocházejí a utvářejí se 'věci, květiny, zvířátka a lidé'. Řečeno s Nezvalem.

Jak už to v historii chodí, na místech, kde se protínaly obchodní trasy a kde byl tím pádem čilý společenský ruch, vznikalo ideální myšlenkové podhoubí. Lidé měli možnost poznávat zvyky cizích kultur a jejich dovednosti. Jedna taková křižovatka národů se stala kolébkou antické filosofie - starověký Milét ležící v dnešním západním Turecku. Milét byl v období kolem roku 600 př. n. l. největším řeckým městem. Byl domovem třech významných filosofů.

Thalés z Milétu považoval za pralátku tekutinu - vodu. Země podle něj plave na vodě. Zdá se to zvláštní? Thalés pečlivě pozoroval věci kolem sebe a viděl, že výživa člověka, zvířete nebo rostliny je vlhká nebo z vlhka vzniká. Ani chléb neupečeme bez vody.

Anaximenés z Milétu zastával odlišný názor: země, voda a oheň vznikly ze vzduchu.

Jediný milétský filosof Anaximandros se přírodní filosofii vymyká v tom, že pralátku nepovažuje za hmatatelnou nebo očima spatřitelnou. Vše kolem nás sice je utvořeno čtyřmi živly - ohněm, vodou, vzduchem a zemí. Ale Anaximandros chápe, že čtyři živly nevznikají jen tak; 'něco' musí stát před nimi - cosi neomezené, nekonečné a bez schopnosti zániku, tzv. bezmezno. Z tohoto bezmezna (řecky apeiron) vznikají cyklické změny tepla a chladu, které umožňují vznik čtyř živlů.

Pokud máte pocit, že předcházející odstavec může sloužit za zářný příklad, proč filosofii nikdy neporozumíte, zadržte. V této chvíli se totiž stáváte filosofy Vy sami. Pochopili jste, že na otázku vzniku světa není jednoduchá odpověď. Neboť ta odpověď skládá se z nesčetných podotázek. Ostatně stačí zvednout hlavu vzhůru a snažit se prohlédnout mrak. A to, co je za ním. Ale i to, co je ještě dále, až tam, kde... Kde vlastně co?

U Anaximandra ještě chvíli zůstaneme. Bývá nazýván Darwinem starověku. Příště si povíme proč.

Bibliografie:

GAARDER, Jostein: Sofiin svět. Praha : Albatros, 2006.
UBALDO, Nicola: Obrazové dějiny filosofie. Praha : Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2006.
WEISCHEDEL, Wilhelm: Zadní schodiště filosofie. Olomouc : Votobia, 1995.


Komentujte něžně

Zatím žádné komentáře - buďte první!

Komentovat
 
 

Témata a rémata

Nejvíc vás zajímá

Slovo moudrých

Když se rákos chvěje na hladinou a ryby právě neberou, napadají mě někdy komáři a někdy myšlenky.

FUNDA, Otakar Antoň: Když se rákos chvěje nad hladinou. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2009. (str. 9)