Tečka za Olympijským parkem na Letné

foto: Vojtěch Marek pro Aktuálně.cz
9.3.2014 | zkouknuto: 2340x | komentářů: 2

66 milionů korun. 15 milionů ze státní pokladny. 17 dní prchavých zážitků. Veřejný park se zákazem vstupu. Zákon, který obešlo jedno občanské sdružení - Český olympijský výbor.


To jsou klíčové termíny, na které mírným protestem upozornilo několik klaunů spolu se 150ti občany při příležitosti otevření "Olympijského parku Soči - Letná 2014" dne 6. února. O několik týdnů později se na Letenské pláni v Praze 7 odehrává malá perestrojka. Totiž likvidace s následnou revitalizací postižených míst. Park by měl být vyklizen a plně zpřístupněn obyvatelstvu do 16. března, tedy po více než dvou měsících záboru.

Podívejme se na fakta podrobněji. Olympijský park poskytoval zimní vyžití po dobu 17 dní. Informace ohledně vynakládaných finančních prostředků, které poskytl Český olympijský výbor v den otevření, hovořila o 66 milionech. Čtete správně. Český stát, soukromí sponzoři a sponzoři polostátní považují takto obrovskou investici do sedmnáctidenních radovánek za dobře vynaloženou.

Přímá finanční podpora Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je tristní, byť se v rozpočtu jedná o menší položku 15ti milionů. Závažný je ovšem i fakt, jak ledabyle zvážili svoji společenskou odpovědnost vůči občanům této země soukromí sponzoři. Ve srovnání s klasickou reklamou je totiž sponzorství vnímáno kladněji - z podstaty věci by mělo jít o příspěvek na akt, který mecenáš považuje za prospěšný. Odtud pramení míra odpovědnosti vůči společnosti, ve které sponzor nabízí svoje služby.

Naskýtá se otázka, zda částka 66 milionů nemohla být využita jinak. Ondřej Mirovský ze Strany Zelených přišel se zajímavou informací:

"Výstavba zimního stadionu s životností až 100 let by stála mezi 40 a 50 miliony korun."

Lze namítnout, že hledání alternativních projektů je možné u investic do čehokoli a nějaký ten brblal se vždycky najde. V tomto případě byla ale formulace podpůrných argumentů Českého olympijského výboru poněkud nešťastná a k protipostojům přímo vybízející. Přivést děti ke sportu a zároveň jim přímo uprostřed areálu nabídnout počítačové herní konzole, párky v rohlíku a tukem blyštící se klobásy s hořčicí? Něco tu evidentně nebylo domyšleno.

Emoce však nevzbuzují jen megalomanské náklady a kombinace sportovního vyžití se zdraví škodlivou formou rychlého občerstvení. Je to také lokalita. Proč nebyl park vybudován na některém z příhodnějších míst, to zajímalo Adama Gebriana v článku nazvaném Štvanice na Letné (Respekt 18. 2.). Letenský cirkus se podle jeho názoru mohl odehrát třeba na značně nevyužitém Výstavišti. Jenže ouha, ono je v soukromých rukách; bylo by to nesnadné vyjednávání a přímý vliv státu umenšen. Petra Kolínská v Lidových novinách ze dne 20. 2. píše:

"Jsem PRO ochranu veřejného prostoru před privatizací. V Praze je řada míst, kde by se podobná taškařice mohla konat bez toho, že by zablokovala jeden z největších parků v centru města na více jak dva měsíce."

Tohle je podstatné - veřejný prostor parku byl zabrán bez diskuse s obyvateli. Z veřejně přístupného prostoru byl vytvořen neveřejný ohrazením 30 000 čtverečních metrů a vybíráním vstupného.

Na takto rozsáhlou stavbu nebylo vydáno stavební povolení. Ani být vydáno nemohlo. Letenská pláň patří do tzv. stavební uzávěry, čiliže se na ní stavět nesmí. Jak tedy vyzrát nad zákonem? Český olympijský výbor na to šel fištrónsky. Letenská pláň je odnepaměti spjata s cirkusem, na který je ve stavebním zákoně výjimka a povolovat se nemusí. A tak si ČOV pořídil povolení na umístění cirkusu - na ploše, která by pojala cirkusových šapitó přibližně 90.

Už chápeš, občane český, co se stalo? Český olympijský výbor, který je občanským sdružením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, obešel zákon tohoto státu.

ČOV však v této kauze není sám. Bez součinnosti radnice Prahy 7 a Magistrátu hlavního města by na Letné kopal namísto základů leda tak do fotbalového balonu. (Ostatně hospodaření Prahy 7 je v čele se starostou Ječménkem a jeho pážaty více než prapodivné. Názorným příkladem budiž náklady na vydávání informačního časopisu Hobulet za celé 3 miliony korun, které tvoří 90 % ročního rozpočtu na kulturu Prahy 7).

Letenská pláň, svědkyně přelomové historické události českého a slovenského národa, před Sametovou revolucí po desítky let zneužívaná prvomájovými průvody a vojenskými cvičeními, byla tak letos vtažena zpět do osidel východu, na podporu olympiády pořádané putinovským režimem. Sarkastickou rukou osudu právě ve chvíli, kdy se západní Ukrajina snaží dostat blíž na západ do středoevropského prostoru, tedy směrem k nám.

Klišoidní argumentace a´la "sport spojuje národy a je apolitický" působí směšně. Organizátorské země se předhánějí v míře užitých finančních prostředků pro pár týdnů komerčního - pardon diváckého - úspěchu. Že po slávě zůstává území s nižší měrou života než jakou skýtá africká poušť, o tom se stačí přesvědčit například v Barceloně. Turistický okruh španělským velkoměstem vás zavede na ochoz stadionu, kde se odehrál nezapomenutelný zážitek zpěvu Monstserrat Caballé s Freddiem Mercurym. Opíráte se o vrtkavé zábradlí, hledíte dolů na luční trávu a vaše mysl se snaží uchopit otázku, zda to všechno stálo za miliardy, které vystavěly část města působící dnes jako po apokalyptické katastrofě. Opuštěné ulice, prázdné restaurace lemující pobřežní promenádu, prýskající fasády ubytoven. To vše na ohromné rozloze. Kdy si konečně Mezinárodní olympijský výbor (založený 1894 za účelem obnovení tradice! antických olympijských her) uvědomí z historie pramenící podstatu a přestane podporovat pozlátko? Copak by na olympiádu soutěžící nepřijeli, kdyby do ceremonií nebyly vraženy rekordní sumy peněz? Ubylo by jednotlivým disciplínám televizních diváků?

Nicméně jak vidno, i našemu státu se daří plýtvat veřejnými prostředky nepromyšleně: letos na podporu olympiády v Soči šarádou na Letné (15 milionů korun), onehdy na propagaci Prahy jakožto pořádajícího města letních olympijských her (Pavel Bém a kauza 70ti milionů korun).

Namísto závěrečné doušky připojuji seznam hesel odpůrců parku, neb ta by neměla být zapomenuta. Ukazují nám, že opozice nemusí být nutně zlá a zákeřná; kde to jde s humorem, tam se žije líp. Byť je klaunovo poslání z nejsmutnějších.

LETNÁ NENÍ SOČI!
SOČI, JEŽKOVY VOČI!
MRAZÁKY A DĚLA, ROZHÝBAJ NÁM TĚLA
ANI DĚDA MRÁZ BY TO NEPOŘÍDIL LÍP!
SPORTEM TRVALE K OBRAZOVKÁM!
KDO NESKÁČE, TAK TEN PROSTĚ NESKÁČE
V CÍLI PADNU VŽDY A RÁD, ZA PUTINA I MAGISTRÁT
UMÍME SE BAVIT CELOROČNĚ A ZADARMO!
UČÍME DĚTI MRHAT MILIONY!

Zdroj fotografie: Aktuálně.cz


Komentujte něžně

Naprosto souhlasím - bylo to vyhození peněz, nebo ještě spíš jejich vhození do WC mísy a jejich hodně hlasité spláchnutí (tím myslím pravidelné televizní zpavodajství z toho místa). Kdyby se za ně raději postavila rychlobruslařská dráha... (a to rozhodně nejsem rychlobruslař, baví mě zcela jiné sporty).

Zdeněk Koč | 15.3.2014 19:09 Citovat »
"Naprosto souhlasím - bylo to vyhození peněz, nebo ještě spíš jejich vhození do WC mísy a jejich hodně hlasité spláchnutí (tím myslím pravidelné televizní zpavodajství z toho místa). Kdyby se za ně raději postavila rychlobruslařská dráha... (a to rozhodně nejsem rychlobruslař, baví mě zcela jiné sporty)."
Vidíte, to jsem opomněla. ČT totiž byla hlavním mediálním partnerem. = Další státní peníze. Díky za komentář!
Pavlína Žipková | 15.3.2014 19:43 Citovat »
Komentovat
 
 

Témata a rémata

Nejvíc vás zajímá

Slovo moudrých

Když se rákos chvěje na hladinou a ryby právě neberou, napadají mě někdy komáři a někdy myšlenky.

FUNDA, Otakar Antoň: Když se rákos chvěje nad hladinou. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2009. (str. 9)